Redaktorka
Co je asertivita. Dá se stručně říci že asertivitou nazýváme souhrn dovedností v jednání s lidmi, umožňující přiměřené prosazení oprávněných požadavků či odmítnutí nepřijatelných nároků. V praxi se jedná o správné využívání komunikačních technik a to jak v oblasti verbální tak i neverbální.
Umění asertivního chování dává jedinci možnost odmítat manipulaci druhých, aniž by byla dotčena práva obou zúčastněných stran. Předpokládá ovšem také schopnost vnímat a orientovat se v sociálních situacích. Podstatná je přitom schopnost jasně a pravdivě vyjadřovat vlastní pocity a myšlenky, být jistý a autentický ve svém projevu.
Odpověď je jednoduchá ! V podstatě v každé situaci, která vyžaduje styk s druhou osobou či skupinou osob. Počínaje rodinou, přes školu, zaměstnání a konče třeba účastí v dobrovolném volnočasovém spolku či sdružení. Přitom nezáleží na tom, jste-li v sociální roli „vedoucího“ či „podřízeného“. Naučit se vyjadřovat svá stanoviska, nebát se oponovat, umět se naučit prosadit své oprávněné požadavky a říkat ne na nepřijatelné nároky, to vše jsou projevy asertivity v jednání. Lze sem zahrnout i dovednost vyrovnávat se s kritikou (ať oprávněnou tak neoprávněnou) i s vlastními chybami. Velmi důležité se ukazuje být umění požádat druhého o laskavost bez pocitu trapnosti z vlastního jednání. V těchto souvislostech se často dá např. označit schopnost uzavřít kompromis jako jistý typ vítězství. Ten, kdo se naučí jednat asertivně se dovede dobře ubránit těm, kteří by s ním snad chtěli manipulovat.
Dá se tedy říci, že manipulace, která se může projevovat různými formami podle typu osobnosti. Mohou to být různé způsoby agresivity a nebo naopak různé formy nemohoucnosti a citového vydírání. Jedním z agresivních způsobů je nezdravě autoritativní, panovačné chování. Častým projevem je svalování odpovědnosti a viny na nevinného, jeho morální i profesní deptání neustálou kritikou a vydáváním se za jediného spravedlivého. Součástí agresivního chování bývá často vypočítavost, prosazování vlastních výhod na úkor jiných a parazitování na nich. Agresivní člověk bývá hrubý, křičí.
Jiným způsobem je snaha citově vydírat dáváním najevo svou nemohoucnost a neschopnost něčemu porozumět, či něco vykonat, být k politování. Takovou formou může být také závislost na silnějším jedinci a úmyslné parazitování vůči jeho osobě. Vyhraněnou formou manipulace je bezpodmínečné vyžadování loajality a vynucování si poslušnosti za údajně poskytnutou ochranu a záštitu.
Samozřejmě ostatně jako skoro vše ostatní a to i v pokročilém věku! Chce to však ( kromě jistého množství teoretických vědomostí) dostatečný trénink dovedností v jednání. Z knížek se asertivním technikám v jednání nemůžeme naučit. Je třeba probírat tzv. modelové situace pod vedením zkušeného lektora a pokoušet se je pak aplikovat ve skutečných situacích, které přináší každodenní život. Je jasné, že chování jedince nelze změnit ze dne na den (zvláště ne směrem k lepšímu). Je třeba postupovat krůček po krůčku podle Komenského zásady „ od jednoduššího ke složitějšímu“. Každý nový postup je třeba nejprve vyzkoušet ( tak říkajíc bez následků) a pak aplikovat a hodnotit.
Uplatňování asertivních technik není návodem na jakýkoliv život se zárukou. Každý je svobodným člověkem, jehož právem je rozhodnout se jak a kdy chcete či nechcete tyto techniky použít. V každém případě byste to ale měli zkusit!
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
