Redaktorka
Jakékoli jednání, rozhovor nebo pozdrav je nám nepříjemný, pokud se nedodrží správná vzdálenost, přiměřená gestikulace nebo tón hlasu. Důležitá je i mimika, jak jsou k sobě lidé natočeni, jaký zaujímají postoj. Toto vše vypovídá o vzájemném vztahu lidí. V pracovních vztazích, zejména mezi nadřízeným a podřízeným se očekává jiný způsob verbální i neverbální komunikace než mezi kolegy. Naše gestikulace by měla být v souladu s naší řečí. Jen tak dosáhneme věrohodnosti a dobrých výsledků.
Pro to, aby byl náš slovní projev úspěšný nejen při osobním setkání, ale i telefonu, je důležitý tón hlasu, jeho zabarvení, rychlost, délka hovoru a sdělení, pomlky mezi jednotlivými větami. Vždy, než začneme hovořit, měli bychom mít předem promyšlené, co komu chceme sdělit, jak moc je to důležité. Nesmíme zapomenout ani na správné načasování, abychom nepřišli nevhod. Verbální komunikace by měla být přesvědčivá. Toho dosáhneme, používáme-li krátkých, jednoduchých vět. Dávejme pozor na dvojsmyslné výrazy, nic neříkající formulace nebo opakování toho, co jsme už řekli. Při rozhovorech musíme umět věcně argumentovat, a dávat si pozor, abychom nemluvili autoritativně, ale ani podlézavě nebo submisivně. To, že druhým nasloucháme dáváme najevo slovy jako: ano, dobře…atd. Rozhodně neskáčeme do řeči nebo celou dobu nemlčíme. Občas přikyvujeme hlavou. Nejen mluveným slovem, ale i gesty vyjadřujeme své emoce, které jsou důležité, ale musí se kontrolovat Mnoho lidí hovoří dialektem, cizinci horší češtinou. Buďme vůči nim tolerantní. Také my vyjíždíme do ciziny a naše znalosti cizích jazyků nemusí být vždy nejlepší.
Během rozhovoru je vhodné mít kolem sebe takový prostor, který nám umožňuje volněji se pohybovat a gestikulovat. Někteří lidé se druhých během hovoru dotýkají, což nemusí být vždy na místě nebo příjemné. Přesto, že můžeme mluvit jako kniha, nejvíce nás prozradí naše neverbální komunikace. Na prvním místě jsou to oči, pohled, mimika. Někteří obchodní partneři používají tzv. “ pockerface“, aby nebyli pro druhé tolik čitelní, aby nemohla druhá strana poznat v jakém rozpoložení se dotyčný právě nachází. Výhodou pro úspěšné jednání je, pokud se obě strany chovají stejně, například mají stejný postoj nebo sedí týmž způsobem. Ten, kdo sedí přímo proti Vám nebo má židli o něco výše signalizuje svoji nadřazenost. Při rozhovoru vnímejte i to, jestli dotyčný během hovoru dělá krok zpátky, celkový postoj, jestli sedí na celé židli, má zkřížené ruce nebo v ruce nervózně cvaká propiskou. Tento člověk může mít trému, spěchá nebo jste ho nezaujali. Tady záleží na vaší empatii, jakou zvolit taktiku pro další pokračování nebo hovor zakončit. Naopak máme-li hlavu malinko nakloněnou na stranu, podepřenou rukou, dáváme najevo zájem. Pokud se díváme do země nebo jinam, přešlapujeme na místě, nervózně pohybujeme rukama, rádi bychom měli již hovor za sebou.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
