OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Hynek Kmoníček: Dva Češi se baví často tak, jak by se Američan bavil jen se svým psychoanalytikem

20. březen, 2017

Minulý týden odletěl do USA na svoji misi nový velvyslanec, dosavadní ředitel zahraničního odboru na Hradě, Hynek Kmoníček. Co vše obnáší diplomacie, jak vnímá americkou mentalitu a proč bude jeho outfit občas extravagantní? Z Washingtonu poskytl velvyslanec Kmoníček nejen na tato témata jeden z prvních rozhovorů exkluzivně právě pro VIPosobnosti.cz.

Pane Kmoníčku, vy jste byl velvyslancem v Indii, Austrálii a v polovině března jste odletěl do USA. Vaší profesí je tedy diplomacie. Co tento výraz řeckého původu přesně obnáší?

Řeknu vám dvě tradiční definice a ani s jednou bych úplně nesouhlasil. Stará britská definice říká, že diplomat je v zásadě čestný muž, který je poslán do zahraničí, aby tam lhal v zájmu své země. Druhá, cynická definice diplomacie pak říká, že diplomat je člověk, který vás pošle k čertu takovým způsobem, že se na tu cestu ještě těšíte.

K té první definici bych řekl, že jestli člověk něco opravdu udělat nesmí, tak lhát. On může vynechávat či přeskakovat. Jinými slovy – nikdo vás nenutí, abyste knihu převyprávěla exaktně celou, ale každá informace z ní tam musí být dohledatelná. Jinak vás nachytají a stanete se nedůvěryhodným zdrojem.

Podle mojí definice musí být diplomat člověkem, se kterým máte chuť mluvit, něco mu říct. Jenom takový člověk se o lidech něco dozví.

Od vás, jako budoucího velvyslance USA ve Washingtonu se očekává, že budete hájit zájmy České republiky. Je možné tedy hovořit nejen diplomatickou řečí, ale v mezních případech i „úderněji“?

Je to možné, ale diplomat se nepozná podle toho, co řekne nebo neřekne, ale jak a jakým tónem informaci podá. Tedy tak, aby druhá strana správně pochopila obsah emocionality ve sdělení, aniž by se tou emocí zašpinila. Diplomat není člověk, který křičí a nadává. V tu chvíli by to znamenalo, že už je úplně v koncích a přestal být diplomatem. Diplomat je člověk, který vám to nepříjemné řekne tak, že se nepřestanete usmívat.

Pozice státu musí být pro partnera dostatečně jasná. Osobně používám celkem jednoduchou věc. Neříkám pozice státu, ale snažím se diplomatickou cestou vysvětlit, proč má právě tyto a ne jiné. Když s vámi někdo projde váš myšlenkový proces, tak v této rovnici dojde ke stejnému výsledku, přesto, že se mu nelíbí.

Vaše mise není jen o diplomacii, ale také o neverbální komunikaci, etiketě, celkovém společenském projevu. Z osobní zkušenosti mých rodičů si vzpomínám, že kdysi bylo podmínkou složit úspěšně zkoušky, pak teprve mohl diplomat odjet do zahraničí. Jsou i v dnešní době zapotřebí?

To, o čem tu mluvíte, bylo kdysi striktně dáno, protože diplomacie byla velmi rituální. Je pravda, že v této postmoderní době tento rituál téměř upadá a je to méně classiest (elegantní, stylové, pozn. red). Pokud tomuto trendu podlehnete, je to vaše profesní chyba, ale diplomacie dnes nabízí vytvořit si svůj vlastní styl, což děláme všichni, i já. O mně se ví, že mě nikdy neuvidí v kravatě a neuslyší mě mluvit francouzsky, protože tuto řeč jsem se nikdy nenaučil natolik dobře, abych si mohl být jistý naprostou dokonalostí a nikdy jsem nebyl frankofonní diplomat a v mém věku už se jím pravděpodobně nestanu.

Na jaký outfit se můžou u vás v Americe tedy těšit?

Budu nosit motýlka, a u některých příležitostí může být i designově extravagantní.

Na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě jste studoval hebrejštinu a arabštinu. Využíváte znalosti těchto jazyků?

Ano. A právě v USA mě uslyší mluvit anglicky nebo některým z těchto orientálních jazyků.

Během vašeho stipendijního pobytu jste se v postgraduálním studiu specializoval nejen na moderní historii Blízkého východu, islámský středověký mysticismus, ale i saúdsko-americké vztahy. Budou pro vás prospěšné tyto znalosti při práci velvyslance v USA?

Málo co je tak důležité jako třeba Saúdská Arábie a vůbec celý blízkovýchodní propletenec. Pokud se v něm alespoň trochu vyznáte, okamžitě vás to zařadí jako člena do celkem exkluzívního klubu specialistů s tímhle zájmem. Určitě to bude tvořit ne nepodstatnou část toho, co budu ve Washingtonu dělat.

Byl jste již diplomatem v Indii, Austrálii. Nyní odcházíte do USA. Předností je také znalost mentality národa. Je vám ta americká blízká?

Je mi natolik blízká, že jsem schopen pochopit, že jedna specifická americká mentalita vlastně není. To, co za ni považujeme, je naše představa o Americe a ta je hodně vzdálená realitě. Při vším riziku zobecňování se dá ale říct, že Američané jsou oproti nám zvyklí být zdvořilejší a současně tím i méně otevření. Dva Češi se baví často tak, jak by se Američan bavil jen se svým psychoanalitikem.

Vy jste byl již několikrát velvyslancem, ale také poradcem pana prezidenta Miloše Zemana. Tím zůstanete i na své misi v USA. Znáte tedy dokonale profesi jak diplomata, tak té nejvyšší politiky. Nepomýšlíte tedy v budoucnu právě na to, že byste se stal hlavou státu?

Přesto, že to občas čtu v diskuzích pod články, musím, říci, že to mě ještě nenapadlo. Ve svém věku (54 pozn. red.) mám úplně jiné cíle a myšlenky. Ve státní správě by měl být člověk do sedmdesáti let čili si musím dělat další kariérní cíle, které jsou reálné. A tím je u mě teď v následujícím čase uspět v oku uragánu, což bude právě Washington. Tam se bude mnohé točit, což může být někdy docela chaotické, a já tam musím svoji  zemi vrátit to, co mi celoživotně dává, to znamená pomoci ji v tom, aby se sama v tom uragánu nikdy neocitla.

Těšíte se na jednání s nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem?

Těším se na Washington, protože toto období tady bude možná nejzajímavější za posledních 30 nebo 40 let. Proto očekávám, že to může být docela zajímavé i pro Českou republiku. Doufám, že zprávy, se kterými budu přicházet, nebudou o nás, ale o těch, kteří se již ocitli v náručí uragánu.

Máte amerického prezidenta již načteného typologicky jako člověka i jako politika, resp. cítíte, že si budete rozumět?

Velvyslanec k prezidentovi země moc často a nablízko nepřichází. Pro mne je podstatnější „umět“ klíčové analytiky a poradce, kteří připravují hlavě státu materiály tak, jako já sám.

Česká republika je v současné době bez velvyslance z USA. Budete se nějak zasazovat o to, aby sem americká strana někoho vyslala?

Do toho zasahovat nemůžu, to je jen a jen věc americké strany. A státy si vzájemně do této záležitosti nemluví, protože by to bylo kontraproduktivní. Velvyslanec, který je sem vyslán z jakéhokoliv státu, má hájit zájmy svého státu. Když bychom jej začali mi příliš podporovat, mohlo by to vyznít, že nás bude mít velvyslanec raději než stát, který ho sem vyslal. To bychom mu dali danajský dar.

Takže budeme mít své favority, ale stát do toho zasahuje a mluví až v závěrečné fázi, tedy jestli s tímto člověkem souhlasí nebo ne. Státy si někdy předem samy indikují, abychom o někoho ani nežádali. Takže my jsme připraveni na jakéhokoliv amerického velvyslance a víme, že i kdyby jím měl být i bývalý Čech, jeho zájmem musí být prioritně hájení zájmů USA. To tak prostě je. Člověk je buďto Slavie nebo Sparta. Nemůže mít dva dresy.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Hynek-Kmonicek-po-odjezdu-do-USA-prozradil-tajemstvi-o-Americanech-480307

Autor: Alena Hájková

Foto: VIPosobnosti.cz

Reklama

Pozvánka

Vstupenky: Ticketpro

Najdete nás


Spolupráce

Partner VIP