OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Psychiatr Cimický:Jak poznáte, že vás trápí deprese?

Hluboká deprese je známa už od starověku, kdy slavný lékař Hippokrates přisuzoval její vznik „černé žluči“, která se koncentruje v mozku. Je nepochybné, že intenzívní projevy této choroby se mohou srovnat k bolesti!

Postupně se mění i projevy deprese, podle statistik je deprese jednou z nejčastějších chorob, odhaduje se, že až dvacet procent obyvatel zažije alespoň jednou v životě hlubokou depresi. Každoročně onemocní depresí až 5% obyvatelstva a uvádí se, že ženy k depresi inklinují asi 2x více něž muži.

Učebnice psychiatrie vždy podtrhovaly, že pro depresi je typická triáda : 1. hluboký smutek, 2.útlum myšlení a 3. útlum motoriky. Mezi další příznaky deprese patří i přetrvávající úzkostná nálada, pocit „ prázdnoty“, negativní hodnocení sebe sama a chmurné hodnocení světa i bezprostředního okolí, pocity beznaděje a pesimismu, sebeobviňování a ztráta prožitku či dokonce  smyslu  života, ztráta zájmu o dřívější věci, koníčky a záliby, neprožívání radosti, nespavost, předčasné ranní probouzení (kterému říkáme ranní pessima, postižený se budí třeba ve dvě či ve tři hodiny a už neusne, pronásledují ho „černé“ myšlenky), objevuje se i nadměrná ospalost a únava během dne, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, jindy zase přejídání, celkový pokles energie, vyčerpanost, malátnost, kdy i velice jednoduché aktivity vyžadují nadměrnou námahu a úsilí, nezájem o sexuální život, neschopnost se přinutit i k elementární činnosti, myšlenky na smrt či na sebevraždu, potíže se soustředěním, zapamatováváním a rozpomínáním, problémy s rozhodováním a celá řada tělesných příznaků.

   Vedle vnějších vyvolávajících faktorů se objevují u deprese změny v biochemii mozku. Mozek je  vysoce dokonalý systém s biliony buněk a každá z nich má své výběžky, které fungují jako styčné body, kudy se posílají a předávají zprávy a informace od dalších nervových buněk. Neurotransmitéry jsou chemické látky, které se vypouštějí z těchto buněčných výběžků a zajišťují, aby přenos z jednoho výběžku buňky na druhý sousedící výběžek jiné buňky byl přesný a obsažný. Můžeme říci, že jsou to látky, které tak výrazně ovlivňují způsob, jakým cítíme naše nálady! V průběhu času se zjistilo, že některé neurotransmitéry hrají zásadní roli u deprese. Jde o serotonin, noradrenalin a dopamin. Depresivní stav je spojen s jejich relativním nedostatkem na nervových zakončeních v mozku. Léky, které nyní užíváme, antidepresiva, dokážou zvýšit postupně jejich dostupnost a pomáhají normalizovat celkovou harmonii a rovnováhu a depresi rozpouštět. V případech, kdy deprese je opravdu hluboká, lze i dnes využít terapii elektrokonvulzí, elektrošok, který se provádí v celkové narkóze a svalovém uvolnění.

   Deprese je onemocnění, které jedince nedegraduje, pouze ho na určitou dobu vyřazuje z běžného života. Depresí, ať již periodickou nebo manio depresivní trpěl třeba „modrý abbé“ Josef Dobrovský, který v depresích ničil své rukopisy a v manii nutil návštěvy vyskakovat z prvního patra domku na Kampě, kde bydlel. Deprese poznal i J.W Goethe, Edgar Allan Poe, Mark Twain, Tennessee Wiliams, Gustav Mahler, Robert Schuman, z našich  osobností třeba Ferenc Futurista, Miloš Kopecký a dokonce, jak mi kdysi přiznal profesor Vondráček, i Vlasta Burián! Je obdivuhodné, jak tito lidé, navzdory svému onemocnění, dokázali plnohodnotně tvořit!

       K propuknutí choroby přispívají výbavné vnější či vnitřní faktory, které nemůžeme opomenout. Je dobré si jich včas povšimnout, protože léčba deprese je stejně jako u jiných onemocnění snazší, když se zachytí v iniciálním stádiu. Patří mezi ně : Působení endokrinních žláz, proto deprese může propuknout v pubertě, v klimakteriu, v laktaci nebo kolem menstruace, vlivem ročních období, kdy maximum depresivních fází je na jaře a na podzim, což souvisí se změnami v registrovaných kvantech světla, vlivem exhausce a stresu, kdy hrozí tělesná nebo psychická vyčerpanost, deprese se objevuje pro prodělaných virózách ( chřipka). Deprese provází i některá tělesná onemocnění, třeba při hypertenzi, ischemické chorobě srdeční, cukrovce či zhoršené činnosti štítné žlázy. Může tu zapůsobit i zhoršená sociální situace, ztráta partnera, změna životní role (přechod ze školy do práce, odchod do důchodu), vlivy emoční, jako vleklé psychické útrapy, strach a podobně, také mohou významně přispět, nesmíme zapomenout ani na vlivy z dětství (třeba rozvrat rodiny, protrahovaná krize a rozvod rodičů, případně úmrtí někoho z nich). Stejně tak nedostatečná péče, týrání dítěte nebo paradoxně přílišně rozmazlování, psychologické faktory mají také důležitou roli : nízké sebevědomí, pesimistický pohled na budoucnost, malá asertivita, aktuální rodinná a pracovní situace, zejména konflikty doma či na pracovišti, někdy i workholismus, tedy nadměrné pracovní tempo, nedostatek odpočinku vede k vyčerpání energetických zásob a rozvoji deprese rozvoj deprese pozorujeme také relativně často při závislosti na drogách, při alkoholismu a při dlouhodobé terapii některými léky, na příklad Prednisonem nebo léčivy, používanými na léčbu vysokého krevního tlaku.

   Deprese je stále více frekventovaným onemocněním naší civilizace a je mu zapotřebí věnovat náležitou pozornost, nebagatelizovat příznaky a při objevení příznaků se svěřit do péče odborníka. Zde může velice pomoci pozorné okolí, které včas na tyto stavy upozorní a pomůže specialistu vyhledat! Nejčastější chybou je snaha nemocnému depresi rozmluvit – je to asi stejné, jako bychom se pokoušeli rozmluvit třeba cukrovku… Bylo by naivní si totiž myslet, že člověk má neomezenou schopnost se zbavit tak složitých a  komplikovaných stavů, jako přinášejí deprese. A je zbytečné se dlouhodobě trápit, když jsou dnes k dispozici účinné léky.

MUDr. Jan Cimický exkluzivně pro VIPosobnosti.eu