OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kartář Láďa: Jak si to v hlavě nastavíme, tak nám to všechno postupně přichází

Kartář, člověk věštící náš osud na nás působí tajemně. Obracíme se na něj, když potřebujeme pomoci nebo chceme znát předem naší budoucnost. Vybrat a rozeznat v množství kartářů, astrologů a ostatních poradců z oblasti duchovna, komu se bez obav svěřit, není dnes jednoduché. Co vše skrývá, a jak poznat toho pravého nám pro magazín VIPosobnosti.cz nastínil kartář Láďa.

Vy patříte mezi  kartáře, ke kterým se lidé vrací zpátky. Proč jste si pro věštbu vybral právě karty?

Každý má svůj způsob, jak vykládat a číst karty. Podle mě je důležité umět s kartami správně komunikovat. Není to o tom, naučit se, co jednotlivá karta znamená. Je potřeba se na karty dívat virtuálně. Někteří lidé, ale i kartáři používají tzv. Andělské karty, což jsou ale karty motivační, které vám ve skutečnosti neřeknou nic.

Já se dokážu na lidi na cítit. Potřebuji dotyčného slyšet. Stačí mi jeho hlas přes telefon. Někdy je nutné, aby klient sám vložil svojí energii do karet. Nemusí mi vůbec nic říkat. Mojí osvědčenou metodou je také přenos energií, když držím klienta za ruku. Správný věštec má napojení, tedy cítí něco mezi nebem a zemí.

Dnes je i v této vaší profesi velká konkurence. Jak ji vnímáte?

Spousta lidí dnes chce vykládat karty. Myslí si, že když se naučí, co jednotlivé karty znamenají, můžou svým klientům hned vyložit. Řídí se jen významem karet, ne intuicí či vhledy, a to je špatně. Bez zkušeností si nasbírají klientelu a za 500,- začnou vykládat karty, ale ve skutečnosti si neuvědomují, že jim toto „léčení“ magie může vrátit v nedobrém zpátky.

Kartář musí tuto práci dělat od srdce, rád, ale pozor, ne, za každou cenu. Není možné být „napojený“ 24 hodin denně. Tedy, kdy mně nepřichází nic shůry, klientovi řeknu, že teď ne, nevím, necítím nic. Nechci mu říkal nesmysly, bylo by to nezodpovědné. Karty musíte respektovat za každých okolností, ať se děje, co se děje. Výklad není o tom, že klientovi řeknu, že ho čeká štěstí, peníze a láska, vezmu se peníze a sbohem.

A o čem by výklad tedy měl být?

U mě je to o tom, že já chci pomáhat. Nikomu nic nevnucuju. Buďto to chcete, nebo to nechcete. A pak už je na každém člověku samotném, jestli moje názory, rady, postřehy přijme či půjde dál podle sebe sama. Nemůžu nikoho nejen nutit, ale ani vést za ruku. Každý máme svobodnou volbu se rozhodnout a za svá rozhodnutí nést zodpovědnost. Návod na život neexistuje.

Chybují tedy nejen kartáři, ale také klienti, kteří k vám přichází. V čem nejvíc?

Přijdou a jsou plní svých problémů, které potřebují sdělit. A tak na sebe všechno řeknou, prozradí sami, pro některé kartáře, právě ty, kteří tomu moc nerozumí pak není těžké za pár stovek vlastně jen zopakovat, co na sebe ti lidi sami i mezi řečí prozradili. Kartáři nejvíce chybuji v oblasti upřímnosti, často své síly přecení, a tudíž poté neodvádí kvalitní práci. A lidé? To je jednoduché, lidé převážně neposlouchají rady, které jsou jim uděleny, a to je chyba největší.

Na jak dlouho dopředu vykládáte karty?

Tak na rok, ale může se stát, že cítím, že klient přijde dřív a řeknu mu. Za tři měsíce vás tady mám zpátky.

Určitě nejdou všichni vaši klienti jen příjemní lidé. Jak jednáte s těmi, řekněme méně příjemnými.

Jsem upřímný člověk, a pokud se mi něco, nebo někdo nelíbí, řeknu to. Vycítím, co a jak si můžu komu dovolit říct.

Z jakých profesních oborů se skládá vaše klientela?

Jsou to lékaři, právníci, obchodníci, podnikatelé, navštěvuji nemocnice. Ale také jsou to známí lidé ze šoubyznysu. Nikdy ale médiím neprozrazuju jejich jména, nefotím se s nimi. Přijde mi to neprofesionální a považuji to zcela za důvěrnou záležitost mezi kartářem a klientem.

S jakými problémy se na vás obrací nejvíc?

Láska, práce a peníze.

A co přesně od vás lidé očekávají?

Pošťouchnutí. Někdy stačí říct, podívejte, tady děláte chybu, zbytečný problém, tady nevíte, co vlastně ve skutečnosti chcete Někdo potřebuje otevřít oči a ujasnit si, co vlastně chce.

Například každá práce vyžaduje své. Kadeřník, prodavač by si měl povídat s lidmi, pokud to nedělá, není vstřícný, nemůžou za nim chodit zákazníci. Diví se, že k nim nechodí zákazníci, a přitom se neuvědomují, že jim nedají to, co oni kromě jejich služeb potřebují. Společenskou konverzaci. Mlčet můžete v jiném oboru. Ale do všeho, co děláte byste měli dát správnou energii, chuť a věřit, že vše dopadne dobře. Jak si to v hlavě nastavíme, tak nám to všechno postupně přichází. Jak v dobrém, tak ve zlém. Každého z nás vše dohoní, co jsme kdy řekli a udělali.

Při vaší práci je zapotřebí, jak sám říkáte se nacítit na druhé. Kde je ale ta pomyslná hranice, aby vás problémy, negativní energie druhých nepohltila?

Doma mám malou krásnou místnost, kterou jsem si vyladil podle svých představ, kde se cítím skvěle, medituju tady a odpočívám. V momentě, kdy klient odchází, okamžitě zapomínám na to, co jsme si řekli. Ihned to pouštím. Jinak bych se z toho zbláznil. A totéž doporučuju i čtenářům. Nedívejte se do negativní minulosti, a i když je to těžké, pustě vše špatné, abyste mohli jít dopředu bez jakékoliv zátěže.

Vytěsnit, zapomenout. Lehce se to řekne, ale hůř provádí. Máte na to nějaký recept?

Takto to vezmete (kartář Láďa názorně v ruce zmačkal pomyslnou kouli toho špatného) a zahoďte. Všechno, co se vám v životě stane má svůj význam a u toho špatného, přemýšlejte nad tím, proč se vám to stalo. Ne, proč a co druzí, ale vy. Člověk to prostě sám dovolí, aby se mu to přihodilo, nebo si to svým negativním, nevhodným chováním, jednáním, mluvou na sebe přivolá.

Najdete si při vaši práci čas na odpočinek?

Ano, se svojí přítelkyní Ivankou jedeme na několik dní k jejím rodičům, kde vypínám, chodíme do přírody, vaříme a věnujeme se úplně jiným činnostem. A když jsem doma zavřu se do toho svého krásného pokojíku a medituju.

Vás čeká v květnu opět tradiční výlet parníkem. Nač se můžou lidé těšit?

Máme vždycky bohatý program. Věnujeme se každému člověku jednotlivě. Moje léčení není jen o kartách, ale jak už jsem říkal, držím člověka za ruku, abych ho do detailu necítil. Toto, když lidi na parníku viděli, hned se utvořila fronta, protože každý chtěl chytit za ruku a vědět, co se s ním a kolem něho děje. Už se těším se a zároveň jsem zvědavý  na jarní plavbu parníkem po Vltavě.

Autor: Alena Hájková

Foto: kartarlada.cz

Reklama

Pozvánka

Vstupenky: Ticketpro

Najdete nás


Spolupráce

Partner VIP