OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Jan Pirk: Tak jako jsme zvyklí chodit v nemocnicích u nás, chodí v západním světě pouze zřízenci

VIPosobnosti.cz/Rozhovory

Jan Pirk VIP

prof.MUDr. Jan Pirk CSc/Foto: archiv VIPosobnosti.cz

Respektovaný kardiochirurg Jan Pirk v rozhovoru pro VIPosobnosti.cz hovoří poutavě nejen o tom, jak žije v čase omezených možností a jak zvádat stres, ale také například o dress code lékařů. Zavzpomínal také na to, co obdivoval na Karlu Gottovi a co je spojovalo.

Vy jste, pane profesore, lékař, kardiochirurg, který se denně setkává se stresem. Co byste doporučil lidem, kteří jím trpí, jak se ho zbavit?

Stresová reakce je prastará reakce, kterou jsme zdědili po svých zvířecích předcích. Má dvě složky. Psychickou a fyzickou. Psychická složka, kterou řídí mozková kůra, tu dokážeme ovládnout. Ale fyzická složka stresové reakce je řízena hlubokými podkorovými centry, která fungují nezávisle na naší vůli. Nemohu vyjmenovat všechny reakce, které nás mohou potkat, ale je to prostě  příprava na fyzickou akci.

A jestliže my nejsme nuceni ulovit tu zvěř tím, že ji doženeme, či nejsme nuceni před nepřítelem utéci, je potřeba, abychom kompenzovali toto sportem. A proto je fyzická aktivita ve smyslu sportování tak strašně důležitá. Podle doporučení americké společnosti veřejného zdraví by se měl člověk alespoň 3x týdně jednu hodinu pohybovat v tepové frekvenci, která je v tzv. aerobním pásmu. To znamená ve frekvenci, která spaluje tuky a zvyšuje výkonnost. A ta se velice orientačně vypočítá podle vzorce 220 – (mínus) věk a z tohoto čísla 60 – 75%.

Jste také vášnivý sportovec. Sport má velký, pozitivní vliv jak na naši mysl, tak fyzickou kondici. Těm, kteří sportují je to jasné, ale co by měli dělat právě ti, kteří této disciplíně neholdují?

 Jak vyplývá z předchozí odpovědi, pokud si chceme uchovat zdraví, je potřeba, abychom se hýbali. A je známé pravidlo, že ve zdravém těle je zdravý duch. Pokud se fyzicky cítíme dobře, tak máme i dobrou náladu a pohled na svět je rázem růžovější. Pokud chce někdo začít sportovat ve věku kolem 50 let, prvně by si měl zajít ke svému praktickému lékaři, aby jej vyšetřil, zda netrpí nějakou nemocí. Teprve potom může začít s postupným navyšováním tréninkových dávek. Já osobně doporučuji dosud nesportujícím lidem, aby začali s tzv. „Nordic walking“, čili chůzí s hůlkami. Je však důležité nechat si poradit, jak s těmito hůlkami správně chodit, aby to měl ten patřičný efekt. Teprve poté doporučuji začít s během.

Abychom nebyli jen skeptičtí. Pojďme si povídat o pozitivních věcech. Vy jste úspěšný odborník, vyhledávaná kapacita, umíte lidi motivovat.  Co vše, podle vás, stojí za vašimi úspěchy?

Protože kardiochirurgie je týmová medicína, za úspěchem vždy stojí vytvoření a fungování týmu. Vybudování týmu považuji za tu nejsložitější část práce vedoucího pracovníka. Je potřeba, aby tým byl rovnoměrně složen. Není možné, aby byli v týmu samí pracovníci typu A, tj. ti, kteří srší nápady a nemají trpělivost tyto nápady realizovat a naopak není možné, aby byli všichni pouze typu B. Ti sice nemají tolik výborných nápadů, zato mají trpělivost realizovat tyto nápady. Myslím si, že takovou ideální dvojicí byli mí učitelé, prof. Hejhal a prof. Firt.

Před pár dny uběhl rok od skonu Karla Gotta, který patřil mezi vaše pacienty. Jak na vás působil a jak, resp. v čem jste si společně rozuměli?

 Pana Gotta jsem poznal jako velice skromného, nenáročného člověka, který se tak choval i k veškerému ošetřujícímu personálu. Kdyby se všichni pacienti chovali tak jako on, bylo by to báječné. V čem jsme si společně rozuměli nemohu říci, zase tak detailně jsem pana Gotta neznal, ale určitě měl smysl pro humor, který mi je také vlastní.

K Vaší profesi patří nejen dokonalá práce, ale také motýlek, neodmyslitelná součást vaší image, outfitu. Jak vznikl tento nápad a co symbolizuje?

Nosit motýlka má několik kořenů. Za prvé, když jsem se vyučil ve Spojených státech tomu, co dělám nyní, tam byl tzv. „dress code“, že prostě lékaři chodili v civilu, v kravatě a pouze v bílém plášti. A později jsem zjistil, že tak chodí lékaři i v ostatních civilizovaných zemích. Tak jako jsme zvyklí chodit v nemocnicích u nás, chodí v západním světě pouze zřízenci. Ale kravata není příliš praktická, protože pokud máte třeba rozepnutý plášť a skloníte se nad pacientem, může jej šimrat, nebo si ji můžete potřísnit. A za druhé, když jsem se podíval na fotografie jiných profesorů medicíny, všichni nosili motýlky. A tak jsem to zkusil a už mi to zůstalo.

Jak dnes, v čase omezených možností, žijete?

Respektuji nařízení, která vláda vydává, i když s nimi občas nesouhlasím. Ale protože jsem demokrat a protože ctím demokratické zásady, většina obyvatel této země si tuto vládu zvolila a tak ji musím respektovat. Stejně tak by to bylo  i v opačném případě, kdyby byla u moci vláda, pro kterou jsem hlasoval. Chci žít tady, protože se mi tady líbí a jsem tu doma.

Autor: Alena Hájková/Pro VIPosobnosti.cz exkluzivně prof.MUDr. Jan Pirk CSc.

 

 

 

 

Reklama


Tanec mezi Mistry


Kouzlo úspěchu

 

 

  

 

VIP TV