OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Ladislav Jakl: Lidi objednávají nějaké želé a ne pevnou a čitelnou politiku 

29. listopad 2017/Rozhovory

Politici rozdělují společnost, která volá po spravedlnosti, elitách, osobnostech. Proč tedy podle Ladislava Jakla, lidé preferují ve volbách beztvaré týpky, kam vede promyšlené rozbíjení společenských struktur a zda se nacházíme na prahu nové totality, vysvětlil bývalý tajemník Václava Klause v rozhovoru pro VIPosobnosti.cz.

Současná společnost je více než jindy polarizovaná. Voliči hledají nové tváře, často tíhnou i ke stranám, které nabízejí radikální až extrémní řešení. Co by se, podle vás, člověka, který se léta pohybuje v politice nejen jako bývalý tajemník prezidenta Václava Klause, muselo změnit, aby způsob vládnutí byl efektivnější, smysluplnější, ale i spravedlivější?

 Zaprvé si myslím, že společnost byla polarizovaná vždy. Je to dáno přirozenou odlišností zájmů. A ani nemyslím, že polarizace by dnes byla tím hlavním společenským problémem. To se spíš bojím, že naopak bude brzy společnost smíchána do jednobarevné beztvaré hmoty, kde bude prohlášeno za nelegitimní mít různé zájmy a různé názory. Pak bych řekl, že nevidím jako problém vládnutí jeho nízkou efektivitu. Podle mne nepotřebujeme efektivnější vládu, potřebujeme naopak vládě zakázat, aby se montovala do soukromí lidí. Pak to slovo „smysluplnější“. Tam se vejde všechno.

Smysluplnější ve směru kultivace obyvatelstva, všeobecného zkvalitnění národa?

Já bych národ nekultivoval ani nezkvalitňoval. To mi zavání vytvářením „nového sovětského člověka“ nebo dokonce eugenikou. Lidi je třeba respektovat, jací jsou. Jako smysl vládnutí vidím spíše uplatňování některého ze základních konkurenčních přístupů k vládnutí, tedy buď kolektivistického s vyšším stupněm regulace, přerozdělování a omezování svobody, nebo naopak individualistického s důrazem na svobodu, na ochranu soukromého vlastnictví a na neomezování lidí v právu navazovat mezi sebou dobrovolné a vzájemně výhodné smlouvy. V tom bych já viděl smysl a smysluplnost vládnutí i samotné politiky. Dnes se mi jeví, že z politiky je vytlačována sama politika, tedy pojmenování a soupeření obou zmíněných koncepcí. Místo toho je nám vnucováno jakési nepolitické všeobecné dobro, které máme povinně přijmout. Odlišné ideje už mezi sebou nesoutěží, ale jsou ze soutěže vyháněny. A pak to poslední slovo: spravedlivější. To je jedno z nejcitlivějších. Lidé si mnohdy spravedlnost představují jako trestání těch druhých. A pak se diví, když takto znetvořená spravedlnost dopadne na někoho blízkého nebo rovnou na ně.

Za národ je či by měla být zodpovědná jeho elita, která má své lidi, voliče vést správným směrem. Není současná situace způsobena dřívějším i nynějším jejich selháním, resp. nestarají se sobecky jen samy o sebe?

Jistě, role elit, jakkoli je tohle slovo hrozně zprofanováno, je a vždy byla zásadní, proto je zásadní i jejich zodpovědnost. Ale dnes, kdy k národu mluví i lidé, kteří by se svým rozhledem před sto lety nemohli ani učit děti na vesnické malotřídce, je pojem elita úplně zdevalvovaný. Nemyslím si však, že hlavní problém dneška je plebejizace elit, jakkoli to problém jistě je. Problémem je spíš sama poptávka společnosti po elitách, po idejích, po někom, kdo umí formulovat zájmy lidí a kdo je umí viditelně prosazovat. Tato poptávka není.

Svoboda u nás nechybí primárně proto, že moc uchvátili ti, co ji lidem nepřejí. Svoboda u nás primárně chybí kvůli tomu, že ji sami lidé nepotřebují za důležitou, nevolají po ní. Nabídkou svobody si je nikdo nezíská, lidi dnes volají spíše po moci, která bude řešit jejich denní problémy a poskytovat jim různé drobné výhody. Zapomínají, že moc takovou poptávku vždy ráda slyší, ochotně lidem nahlas vyhoví, ale potichu si za to vezme jejich peníze a svobodu. Vadí mi, že to lidem nevadí.

Hovoří se o tom, že světu často vládli psychopati.  Na druhou stranu najdeme i na naší politické scéně spoustu velmi ohebných lidí, kteří jsou schopni v lepším případě vyjednat jen nějaký chabý kompromis.  Jak vnímáte tyto protiklady?

Nejsem lékař, ale faktem je, že v jakýchkoli viditelných rolích se psychopati vyskytují v hojnějším počtu než v běžném vzorku populace. Vyšinuté jedince prostě viditelné role přitahují. Na prvním místě je přitahují asi média, pak šoubyznys a nakonec i ta politika. Ale to říkám jen proto, abych se nevyhýbal vaší otázce, protože tenhle výskyt psychopatů nepovažuju za nějak zásadní.

Daleko zásadnější věcí je to, co nezmizí s jedním či druhým psychopatem: to je právě poptávka lidí po nějakém způsobu vládnutí. Pokud lidé budou po vládě a vůbec veřejném sektoru poptávat jen nejzákladnější věci, jako je například obrana nebo justice, a do dalších oblastí si státní moc nepustí, zůstanou svobodni. Pokud od státu budou vyžadovat tisíc věcí denně, on jim je rád poskytne. Ale za tu cenu, že se jejich život začne podobat pobytu ve vězeňské cele, kde také dostane každý pravidelně najíst.

A co se týče oněch lidí bez názoru a bez pevných postojů, to považuju za vážný problém doby. Jak je možné, že lidé v debatě řeknou, že by si přáli třeba za prezidenta nebo senátora slušného člověka? Copak to stačí? Není náhodou stokrát důležitější, jaké má ten kandidát na nějakou funkci názory? Jak je vůbec možné, že někdo o sobě rok prohlašuje, že by rád kandidoval do nějaké veřejné funkce, pro začátek třeba na prezidenta republiky, a lidi se za celý ten rok o jeho názorech na nejdůležitější věci nedovědí vůbec nic a vůbec jim to nevadí? To už zase pak chtějí procitat z nějakého snu? Pokolikáté už? Politici budou nuceni vyjít s barvou ven a vyjevit své názory (nebo odhalit, že vlastně žádné nemají a že se nechají kýmkoli řídit), až to po nich lidé začnou vyžadovat. Až bude jasné, že bez jasných názorů si kandidát nebo strana ani neškrtnou. Zatím je to ale přesně naopak, lidé preferují beztvaré týpky, protože takoví jim nevadí. Když někdo nemá žádný názor nebo když ho skrývá, není, co by na něm vadilo. A tak si lidi objednávají nějaké želé a ne pevnou a čitelnou politiku. 

Nezdá se vám, že společnost je již delší dobu jakoby cíleně řízená k většímu chaosu. Proč?

No, to by byl protimluv: řízení k chaosu. Chaos to je jen zdánlivý. Ve skutečnosti jde o organizované a promyšlené rozbíjení všech přirozených společenských struktur, aby pro každého z nás existoval jediný parter: státní moc. Pokud to mám zmínit na úrovni evropské integrace, tam musím říci, že všechna ta závazná pravidla vymýšlejí malé skupinky se zcela extrémními názory (třeba na migraci, na ekologii), které jsou ve společnosti absolutně zanedbatelně zastoupeny. Ale kvůli tomu, že v rámci Evropské unie neexistuje žádná demokracie, nápady těchto malých skupinek se v tomto systému stanou závaznými pro všechny. Nám všem jsou tak opakovaně vnucovány nápady, které sdílí naprostá menšina populace.  

Nemáte pocit, že podle toho, co se děje ve světové i v naší politice, je společnost nemocná?

Toto říkali lidé od počátku civilizace. Většinou tím chtěli povýšeně zdůraznit, že oni jsou nějak lepší, než ti všichni ostatní kolem nich. Proto bych se to neodvážil tvrdit. Naprostá většina lidí se chová velice racionálně a nepotřebuje na to žádné velké školy. Každý se snaží volit taková rozhodnutí, která jsou pro něj výhodná. To je zcela legitimní a zcela správné. Momentálně jsme ve fázi, kdy si lidé ne úplně uvědomují, že žijeme v době velkých hrozeb, protože se jim žije celkem dobře. Jsem si jist, že procitnutí přijde a asi bude bolet. Pak si ale lidé zase uvědomí, co v jejich zájmu je, a co už ne. A řeknou si, že už nechtějí být za pokusné králíky.

Kam se podle vás ubírá současný společenský vývoj, nenacházíme se na počátku orwellovské totality?

Podle mne v mnoha věcech už jsme v ní, jakkoli nemám rád zneužívání toho slova totalita. Ale některé věci, o kterých psal Orwell někdy před 70 lety, už kolem sebe vidíme. Orwell, nebo ještě spíše Huxley o něco dříve. Čím to je, že někteří autoři slavných „antiutopií“, vykreslující budoucnost (pro nás už je to současnost) jako noční můru, se natolik ve svých úvahách trefili? Je to tím, že nic se nestane náhodou, nic se nestane kvůli jednomu diktátorovi. Vše je důsledkem toho, jak uvažují lidé a jaké myšlenky podporují. Orwell i Huxley si všimli, že lidé kolem nich většinou dávají přednost rovnosti před svobodou, že dávají přednost pořádku a jistotám před možností jít volně za svým štěstím a přijmout všechna rizika. Když k tomu připočetli všeobecné volební právo, vyšla jim budoucnost v nejtemnějších barvách. Vyšla jim budoucnost, ve které my už jednou nohou jsme. A budeme brzo i tou druhou, pokud si neuvědomíme, že svoboda je víc než jakékoli dobro, naoko darované státní mocí.    

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií bez souhlasu vydavatele Společenské a mediální agentury VIP osobnosti je zakázáno.

Autor: Alena Hájková

Foto: viposobnosti.cz

Reklama

Pozvánka

Praha v čase vánočním

Soutěž

Najdete nás


Partner VIP 


2012-2017Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií bez souhlasu vydavatele Společenské a mediální agentury VIP osobnosti je zakázáno