Zaměstnanci zkouší, co si mohou k novému šéfovi dovolit. Naučte se nastavit hranice

Autor: Jan Černý

Foto: Pixabay
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Nastoupili jste právě do firmy jako nový šéf? Pak počítejte s tím, že vás vaši zaměstnanci budou sledovat a testovat na každém kroku. Čím mladší jste, tím těžší zkouška bude. Podřízení sledují na svém novém vedení nejen oblečení, chování k nim, ale také, jak je pracovitý a jestli dodržuje pracovní dobu

Stát si za svým

Každý z podřízených zkouší na svého šéfa, co si může dovolit a co ne. Snaží se určit nebo posouvat hranice co nejdále. Když ale zjistí, že nadřízený ví o čem mluví, co po nich žádá a sám své splní, začnou zaměstnanci svého nadřízeného uznávat. Získat si respekt je ale často běh na dlouhou trať. Naopak pokud nadřízený vyžaduje věci, které nemají smysl, říká nesmysly, nedokáže se svých zaměstnanců zastat nebo věcně argumentovat, autoritu okamžitě ztrácí.

V práci velí jen jeden

Většina šéfů přiznává, že v práci není možná demokracie. Může tady být pouze šéf s naprosto jasnou vizí, který ví, kam chce firmu dovést. Také je ale za vše zodpovědný a majitelům, akcionářům se ze špatného vedení firmy musí zodpovídat sám. V momentu, kdy do chodu firmy začnou mluvit lidé, kteří nemají patřičné kompetence a zodpovědnost, je ze strany vedení něco špatně. Docílit, aby si podřízení vážili svých šéfů, je velmi těžké. Čím větší rozhodující pravomoci nadřízený má, tím častěji se dostává do konfrontace se zaměstnanci, protože se jim většinou jeho rozhodnutí nelíbí. Čím vyšší pozice, tím více podřízených je s rozhodnutím nadřízeného nespokojených. Podřízení vyžadují také určité pravomoci, mít možnost rozhodovat. Každý šéf na špičkové pozici do sebe koncentruje velké množství negativních emocí, očekávání druhých, která nejsou naplněna, zklamání těch, kterým nemohlo být vyhověno. Manageři často věnují velké množství času do vytváření a udržování sociálních vztahů.

Pozor na tykání

Pokud si šéf s některými ze svým podřízených tyká, má omezenější možnost vytknout chyby. Vykání má velkou výhodu nejen v tom, jak si udržet odstup, ale také nutí účastníky diskuze více si utřídit myšlenky a šetřit tak čas, který by strávili zbytečnými slovy.

Kde jsou hranice

Aby nedocházelo ke zbytečným omylům, je nutné nastavit mantinely okamžitě. Je potřeba zaměstnancům ukázat, kdy je možné diskutovat a kdy už je jednání pouze v kompetenci šéfa. Také během porad nebo rozhovorů zaměstnanci testují, jestli mohou hovořit se svým šéfem přátelsky nebo pouze formálně. Podle mnoha managerů není možné být se svými podřízenými kamarád. Lidé si podle nich přátelský tón vykládají jako slabost, mají pocit, že si mohou dovolit co chtějí. Proto je vhodnější zachovávat od lidí určitý odstup, aby bylo jasné, kam již není možné jít. Zaměstnanci ale na druhou stranu musí vědět, že se jich nadřízený umí zastat, že je ochoten pomoc, řešit i různé osobní problémy.

Jak snášet narážky, kritiku?

Šéf musí umět naslouchat, a to i nepříjemným věcem. Pokud uzná za vhodné, je možné o věci hovořit detailně, pokud je přesvědčen, že diskuze již k ničemu nevede, je potřeba ji slušně ukončit. Pokud udělá chybu neměl by být problém se přiznat, omluvit se. Důležité je umět se z ní poučit a příště se jí vyvarovat. Velkým problém je konfliktní šéf. S tímto člověkem je těžké vyjít či najít vhodné řešení pro všechny zúčastněné strany. Naopak pozitivem je jistá dávka pokory, která je také otázkou sebereflexe. Uměním je, aby šéf dokázal vytvořit nejen dobrou pracovní atmosféru, příjemný kolektiv, dokázal motivovat lidi, ale také si jich a jejich práce vážil. Pak i on bude uznávaný.

0