Společenské vystupování. Opravdu už není potřeba?

Jan Čížek

Foto: Pixabay
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Mile se usmát, převzít květinu, nechat si sundat kabát, otevřít dveře, usednout ke stolu, příjemně konverzovat, rozloučit se a poděkovat. Model setkání, který nám zaručí dobrou náladu, ale především skutečnost, že jsme pro toho druhého hodnotným člověkem. Idylka, kterou dnes válcují daleko větší starosti, které se na nás valí v podobě negativních informací, zdražování, takže na zdokonalování nám často nezbývají kapacity. Uzavíráme se do sebe a snaží přežít. Nevnímáme, že nad námi stojí v MHD starší člověk, kterého je potřeba pustit sednout, na silnicích na sebe gestikulujeme, trestáme za věci, které za rozčilování nestojí. Stačí trochu nadhledu, tolerance a hned může být náš den hezčí.

Denně se nacházíme v různých situacích, které jsou nepříjemné. A právě společenské chování naše i druhých nám může den zpříjemnit. „Pustit kolegyni do výtahu, nabídnout v jídelně židli atd. To jsou maličkosti, které jsou pro společenské soužití velmi důležité,“ říká odbornice na etiketu Alka Hájková. „Na pracovištích jsou někdy vztahy velmi napnuté. Jsou plné emocí, které pokud nejsou pod kontrolou můžou vyústit v hádku, ale nakonec i definitivní odchod.“

Základy společenské vystupování by se měly učit už od dětství. Není potřeba znát do detailu všechna pravidla, ale umět se orientovat ve společnosti je důležité především pro sociální rozvoj dítěte. Samota, izolace od lidí nás pomalu zabíjí. „Největším lékem na deprese, smutnou náladu je společnost,“ říká lékař Rodion Schwarz. Nakonec plné uličky lidí, kteří například u moře posedávají před domečky, v restauracích, povídají si mezi sebou, to je opravdový život.  Mnohým z nás se určitě líbí, od posezení nás ale bohužel odrazují vysoké ceny, ale také malá nabídka možností posedět na zahrádce před restaurací.

Taverna | Foto: Pixabay

Společenské vystupování má svoji nezastupitelnou roli proto, aby se k sobě lidé chovali s úctou. Vážili si sebe i ostatních. V dnešní době je také důležitá znalost cizích jazyků, mentality národa, se kterou spolupracujeme nebo jedeme na dovolenou. „To, co jsem viděla v Tunisu, Turecku apod v pětihvězdičkových hotelích byla často tragédie. Lidé se u bufetu předbíhali, plnili si talíře, které nedojedli, na večeři přišli oblečení jak na trh.“ vypráví své zážitky paní Jana. „Dalším problémem byla domluva například na recepci. Někteří Češi neuměli anglicky ani německy. Nedokázali se domluvit. Personál byl ale naštěstí vůči nim velmi vstřícný.“

Zpříjemnit si den, večer vzájemně malými radostmi je velmi důležité. Pokud budeme čerpat z médií, od lidí pouze špatnou náladu, dostaneme se do stavu úzkosti, nechuti, což nám ničí zdraví i život. Děti dnes už doma nepotkávají prarodiče, ale přichází do prázdných bytů, domů, kde na ně čeká je mobil, počítač a prázdnota. A to je pro rozvoj jejich dušičky velmi málo.

1